Den plný stolních her a hraní
Protože lednové počasí většinou nepřeje dlouhému pobytu venku, naplánovali jsme lednovou akci z větší části do klubovny s tím, že si vyzkoušíme naše oblíbené stolní hry a při tom si i zadovádíme v okolí klubovny.
V 9 hodin se nás u klubovny sešlo kolem dvaceti a to je na stolní hraní dost velký počet, proto jsme se rozdělili na dvě skupiny podle věku. Ti mladší s Ronjou a Ble vyrazili na procházku po prachatických hřištích, ostatní se s Míšou a Tondou (a později i Zuzkou a Vorym) vrhli na hraní.
První skupina se nejprve vydala na Skalku, kde si zahráli Autíčko stop, a pak, po nezbytné svačinové pauze u školky, kterou zpestřil příchod Zuzky, vyrazili podél svatopetrské stezky do Hajíčku. Cestou byl čas na další spíše běhací hry na zahřátí a v Hájíčku zároveň zkusili nasbírat dříví, aby si vyzkoušeli, jestli i v nevlídných podmínkách dokážou rozdělat oheň. Díky tomu zjistili, že na rozdělání ohně je nejlepší suché chrastí přímo z kmene stromu.
Z Hájíčku přešli směrem k ohništi nedaleko sídliště. Ronja měla s sebou KPZ a v ní nejen sirky a škrtátko, ale i březovou kůru. Díky tomu oheň zapálila hned na první sirku. Opékání nebylo v plánu a tak jsme si jen chvilku vychutnali plápolající oheň a pak jsme se pustili do další hry, tentokrát Ocáskované. To už vydatně svítilo sluníčko a i přes vítr bylo příjemně teplo. Hra v závěru skončila nešťastnou srážkou Vlka a Ronji, ale ta se naštěstí obešla bez vážné újmy. Pak už jsme se těšili na oběd a tak jsme vyrazili zpět do klubovny. Tam jsme nejprve nasytili žaludky, přičemž se nás Danka vyptávala na různé zapeklité otázky ze zvířecí říše a jak se ukázalo, nejen Jáchym měl v této oblasti bohaté znalosti.
Po obědě obohaceném vynikající Tobíkovo buchtou, o kterou se neváhal s ostatními podělit, jsme se konečně i my vrhli na stolní hry. Rozdělili jsme se na dvě poloviny a v těchto čtyřčlenných skupinkách jsme postupně každý předvedli jednu hru, kterou jsme z domova přinesli. Po hodině už jsme byli z her trochu vyčerpaní a tak jsme se šli opět proběhnout ven, tentokrát jen na louku u klubovny. Vzali jsme s sebou i pár pohybu chtivých členů druhé skupiny.
Na přání dětí jsme opět hráli Autíčko stop!, a pak jsme vyzkoušeli loupení pokladu, při kterém soupeřili kluci proti holkám a vzájemně se snažili ukrást z druhého území míček. Zpočátku bylo na sluníčku takové teplo, že se dalo běhat bez bundy, ale během hraní postupně sluníčko zapadalo a ochlazení nás zahnalo zpátky do bund a nakonec i do klubovny. Měli jsme ještě asi 45 minut a tak jsme vyzkoušeli ještě pár stolních her.
Pak už byl čas jen uklidit klubovny, posbírat své věci a už u klubovny čekali nedočkaví rodiče či prarodiče.
Druhá skupina se téměř celý den věnovala zkoušení stolních her, které kolem oběda proložila pohybovkami na louce u klubovny.
Ke konci akce se pustili do hraní Twisteru. Tedy vedoucí museli hrát a děti jim s radostí losovaly úkoly. Zabraly se do hraní tolik, že se nemohly odpoutat, ani když už na ně čekali rodiče.
