Benjaminci a vlčata z oddílu Orin, kteří se onoho dne nepřidali k „Ble-spolku“ a akci Mářský vrch, nechali se zlákat na cestu do Pekla. Bylo nás sice jen tolik, že byste nás na prstech rukou a jedné nožky spočítali, ale naše odhodlání bylo obrovské.
Ráno jsme se svezli z Prachatic autobusem na Kratochvíli. Hned poté, co jsme dorazili na parkoviště u zámku, jsme se museli nasvačit, protože po dlouhé cestě bylo nutné doplnit živiny. Počkali jsme, až dorazí Jáchym, rozdali si životy a s pokřikem „Vzhůru do Pekla“ vyrazili vražedným tempem 2km/hod na cestu. Sluníčko svítilo, v lese bylo nádherně, takže jsme nespočet malých svačinkových zastavení (důsledné dodržování jídelního režimu především) zvládali prokládat různými hrami. Nejdůležitější ze všeho bylo v rámci naší dlouhodobé „dinosauří hry“ nalézt triceratopsí vejce. Pravda, vajíčko už moc nevonělo a triceratopsátko taky ne, ale to ani nikdo nečekal.
Ještě jsme stihli obhlédnout rybník a už byl čas vydat se směr Peklo, udělat společné foto a trošku zvýšit tempo, abychom stihli bus v Netolicích. A protože jsme nečekaně nasadili tempo téměř vražedné, nakonec jsme dorazili s takovou rezervou, že jsme stihli na netolickém náměstí dohlédnout, aby pracovníci technických služeb dobře ozdobili vánoční strom. Poté jsme si po družinkách navzájem schovávali a znovu nalézali vejce blíže nespecifikovaných dinosaurů a pak chvilku mastili dinosauří karty. Ještě jsme se stihli rozloučit s Jáchymem, naskládali se do autobusu a cestou probrali, co se nám na výpravě líbilo nejvíc. Za chvíli jsme byli na nádraží v Prachaticích, kde už na nás čekali nedočkaví rodiče.
Výprava se vyvedla parádně.
Doufám, že se pod to podepíší všichni, kdo se zúčastnili, tzn. Péťa, Emča, Vašík, Honzík, Jáchym, Kobra11, Morčátko, Lištička, Rychlý šíp, Králíček a moje maličkost. Těším se na příště. D.
